Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Simulace proudění vody v jímce
Šrámková, Dagmar ; Hyánková, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se skládá ze dvou částí a to části rešerše a části příloh. V první literární části je popsána problematika dnešního způsobu čištění odpadních vod od malých producentů a vlastnosti odpadních vod. Práce je zaměřena na hledisko přírodní a všechny uvedené způsoby jsou směřovány tímto směrem. V literární části je věnována pozornost anaerobnímu prostředí, které se nachází právě v jednom z přírodních způsobů čištění odpadních vod, v našem případě v septiku. Druhá část diplomové práce se věnuje modelování proudění a chování směsi kalu a vody v komoře septiku při variabilních hustotách kalu a rychlostech přítoku. Modelování a výpočty jsou prováděny pomocí programu COMSOL Multhiphysics. V závěru jsou následně shrnuty poznatky z proudění v komoře septiku s výsledky a posouzením, zda septik má stále své místo mezi moderními způsoby čištění odpadních vod.
Čerpaní kalu v technologii ČOV
Fadrný, Tomáš ; Medek, Jaroslav (oponent) ; Boráň, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vhodného návrhu kalové koncovky se zaměřením na vhodnou volbu čerpadel. Volba čerpadla závisí na typu čerpaného materiálu a charakteru potrubí. Bylo provedeno několik měření pro statistické vyhodnocení vlastností čerpaného media. Zpracované hodnoty byly použity pro výpočet tlakových ztrát. Výpočet tlakových ztrát a následná vhodná volba čerpadel je provedena pro ČOV v Prostějově. Diplomová práce se dělí na dvě části. V první časti je uveden teoretický rozbor a v druhé jsou uvedeny výsledky a následné zhodnocení změny technologie ČOV z mezofilního na termofilní vyhnívání. Součástí diplomové práce jsou zpracované protokoly o měření jednotlivých vzorků čerpaného kalu.
Anaerobní fermentace kalů z výroby buničiny a krmného droždí
Řezáč, Jaroslav ; Beňo, Zdeněk (oponent) ; Pěček, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je vytipovat vhodné, v lokalitě dostupné suroviny ke společné kofermentaci s kaly z výroby buničiny a krmného droždí v podniku Biocel Paskov a.s.. Úvodní kapitoly stručně popisují mechanismy vzniku samotného kalu. Další část se zabývá vznikem, chemickým složením a vlastnostmi bioplynu. Jsou zde popsány faktory ovlivňují produkci bioplynu. Klíčovou částí diplomové práce jsou provedené fermentační zkoušky kalu a zvoleného směsného substrátu. Získané poznatky jsou vyhodnoceny a zvolena optimální skladba vstupních surovin s ohledem na maximální, ale i ekonomickou výtěžnost bioplynu. Dále je na základě získaných dat proveden hrubý návrh bioplynové stanice včetně její energetické a ekonomické bilance.
Tepelná bilance anaerobní části ČOV
Řezáč, Jaroslav ; Beňo, Zdeněk (oponent) ; Pěček, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problémem anaerobní stabilizace kalu produkovaného komunální aktivační ČOV. Pro danou komunální ČOV s mezofilní stabilizací. První část je věnována obecnému pojednání o ČOV anaerobnímu procesu stabilizace a popisu jednotlivý médií. Další část se zabývá návrhem vyhnívacích nádrží, jejich tepelnou izolací a tepelnou bilancí pro zvolenou variantu stabilizace kalu. Dále je navržen výměník tepla, kotel a kogenerační jednotka.
Vlastnosti anaerobních čistírenských kalů malých producentů
Pospíšil, Jaroslav ; Kriška-Dunajský, Michal (oponent) ; Hyánková, Eva (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou dnešního čištění odpadních vod od malých producentů a vlastnosti primárního kalu. Práce je zaměřena na přírodní způsoby čištění odpadních vod. Hlavní pozornost je věnována právě primárnímu kalu. V další části práce jsou laboratorní zkoušky, kde jsou testovány vlastnosti vzorků. Je zde testován primární kal z mechanického předčištění a to konkrétně ze sedimentační nádrže.
Vliv obsahu kalcitu v cihlářských zeminách na vlastnosti vypáleného střepu
Šafaříková, Hana ; Stančík,, Hynek (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Diplomová práce je orientována na využívání primární suroviny (zeminy) v cihlářské výrobě. Tyto zeminy se liší především obsahem CaO a to nejčastěji ve formě kalcitu. Odlišnost zemin se projevuje především v mineralogickém složení po výpalu a to existencí anortitu u vápenatých zemin. V praktické části se snažím definovat optimální typ cihlářské zeminy vhodné pro výrobu zdících prvků.
Zhodnocení provozních parametrů kalových čerpadel
Kuzmová, Barbora ; Hodáň, Václav (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je zjištění parametrů kalových čerpadel. V první části práce je zpracována všeobecná rešerše čerpadel a jejich základní rozdělení. Popsány jsou i vlastnosti jednotlivých čerpadel. Jsou zde zmíněny důvody ovlivňující parametry čerpadla. Práce se blíže zabývá kalovými čerpadly a jejich porovnáním. Pro přehlednost se v práci nachází tabulka s kalovými oběžnými koly. V práci jsou porovnány kanálové, vírové, šroubové a další oběžná kola. Toto srovnání je uvedeno v tabulce s oběžnými koly. Jsou zde také popsány způsoby měření parametrů čerpadel, uvedené postupy zkoušek a schémata daných zkoušek. V praktické části je blíže popsán test ucpání. Test byl proveden na kanálovém čerpadle. Průběh a výsledek testu je v zmíněn v práci.
Energetická bilance městských čistíren odpadních vod
Čížová, Barbora ; Bartoník, Adam (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Rešeršní část diplomové práce je zaměřena na problematiku spotřeby elektrické energie v kalovém hospodářství na čistírnách odpadních vod rozdělených dle počtu ekvivalentních obyvatel. Cílem praktické části je stanovení ukazatelů a navržení hodnotících kritérií pro posouzení energetické náročnosti městských čistíren odpadních vod. Ověření navržených kritérií a energetické posouzení je provedeno na čistírně odpadních vod v Novém Jičíně.
Odpadové hospodářství kořenových čistíren odpadních vod
Mrvová, Michaela ; Hyánková, Eva (oponent) ; Kriška-Dunajský, Michal (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na odpadové hospodářství kořenových čistíren odpadních vod se zaměřením na objemově nejvýraznější položku – kalové hospodářství. Odvodňování kalů pomocí kalových polí je stále zavrhováno projektanty zejména z důvodu jejich nedostatečné zkušenosti a zároveň za současného prosazování technologicky složitějších řešení. Proto je práce zaměřena na rozepsání bilanční hydrologické rovnice kalového pole, kde jsou zahrnuty všechny parametry ovlivňující vodní bilanci systému. Výsledkem je návrh nejen designu, ale zejména popis vstupních dat a řídících rovnic v software REED-BED, který je kalibrován vlastními provozními výsledky, zjištěnými na dvou objektech čistíren odpadních vod (obec Dražovice a Kotenčice). REED-BED systém bude plnit několik funkcí: stanovení půdorysné plochy kalového pole, investiční náklady potřebné pro realizaci kalového pole, návratnost investice, stanovení vlhkosti kalu v kalovém poli a maximální délku odvodňovacího období s ohledem na mokřadní vegetaci. Druhou největší položku v rámci kalového hospodářství vytváří biomasa mokřadních rostlin, proto se práce zabývá možnostmi zpracováním biomasy rostlin po skončení vegetačního období. Technologický postup zpracování biomasy byl testován na rákosu obecném, finálním produktem jsou pelety určené pro vytápění.
Systémy stírání hladiny čistírenských nádrží
Rusník, Tomáš ; Hort, Filip (oponent) ; Brandejs, Jan (vedoucí práce)
V této bakalářské práci je mým úkolem zpracovat rešeršní rozbor stírání hladiny dosazovacích nádrží v čistírenských provozech. Dosazovací nádrž na čistírně odpadních vod je součástí tzv. biologické linky a slouží k oddělení aktivovaného kalu od odpadní vody. Aktivovaný kal v dosazovací nádrži sedimentuje v usazovací zóně. Při tomto procesu vzniká, i při sebelépe provozované čistírně odpadních vod, na hladině dosazovací nádrže vyflotovaný kal který se většinou zdržuje v prostoru mezi vtokovým válcem a přepadovou hranou, resp. nornou stěnou před přepadem. Takto vyflotovaný kal, který je buď biologického, nebo chemického původu, se může, při masivním výskytu, dostávat do odtoku a tím zhoršovat jeho kvalitu. Vyflotovaný kal je tedy nutné s hladiny dosazovací nádrže odebírat. Vzhledem k tomu, že ruční odběr je náročný, byly postupně vyvinuty různé systémy odběru kalu s povrchu dosazovacích nádrží. Současně dochází k vývoji systémů, kterými je odebírán usazený kal ze dna dosazovacích nádrží, což je hlavní funkcí tohoto zařízení biologické jednotky čistírny odpadních vod.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.